Tenzometrické váhy jsou určeny pro široké využití a vážení předmětů ve skladech, výrobních a nevýrobních provozech všech odvětví průmyslu. Jejich zásadní výhodou je možnost flexibilní konstrukce, vestavnost do dalších komponentů výroby a možnost připojení vzdáleného displeje. To pak umožňuje jejich přizpůsobení pro vestavbu do technologických linek pro zpracování sypkých hmot. Nejčastěji bývá využita pro navažování před míchacími nebo homogenizačními agregáty.
Systém tenzometrického vážení sypkých materiálů
Násypka váhy, obvykle ve tvaru válce s kónickým dnem, bývá ustavena na třech tenzometrických váhových blocích se zajištěným vymezením vůlí a dilatací. Váhové bloky jsou upevněny na nosném rámu, dimenzovaném podle žádané váživosti tenzometrické váhy. Přiváděcí potrubí a dolní výpustné hrdlo jsou opatřeny uzavírací klapkou s pneumatickým pohonem.
Přiváděcím potrubím je do násypky váhy přiváděn materiál určený k dalšímu zpracování. Vážená hmota svou hmotností působí na tenzometrické snímače síly. Působením materiálu na tenzometrický snímač dojde k jeho deformaci, která zapříčiní změnu elektrického odporu a tím i změnu napětí na výstupu snímače. Výstupní napětí ze snímače je v elektronické části vah zesíleno, vyfiltrováno, převedeno na číslo a zpracováno ve vestaveném mikropočítači, jehož výsledkem je zobrazení hmotnosti na displeji. Když je dosažena požadovaná hmotnost, přívod materiálu se uzavře a vypustí se dolním výpustným hrdlem k dalšímu zpracování.
Tímto způsobem pak na lince dochází k přesnému odvažování požadovaných materiálů pro výrobu potřebného množství různých směsí. Konstrukce tenzometrické váhy zajišťuje přesné měření.
Váha může mít buď samostatnou vyhodnocovací jednotku s displejem, nebo je zařazena do řídicího systému navažovacích technologických zařízení.
Váživost je 100 – 2000 kg, přesnost váhy je obvykle 0,1 %.
